Bobův hrob

Greenhorns

1:Stín BlBoodwoodu pad' na ten tichej hrob,
odkud vidět je B7Idle HD#og,
my dBali tam kříž, aby spGmát mohl Bob
a nás nCmestrašil jeho krFok,
i jmBéno a den někdo na strom vyryl,
že tu konec vzal B7cesty svD#ý,
však nBamísto toho rGmum ho zabil,
tak tam vCmyškrábal: Ftiše spBit.
2:Vždyť Boba snad znal celej Overland,
on prostě starej tulák byl,
duch venkovskejch cest, prachu konzument,
měl jen chlebník, žádnej cíl,
když vítr sem fouk' vůni borovic
a s ní zahučel vodní proud,
tak změnil se Bob, trošku poblednul víc,
jak by přes něj se chystal plout.
3:Hlas cizí tak měl, tiše hovořil:
už jde pro mě můj doprovod,
já kdysi, ach, dávno voják jsem byl,
teď jsem opilej vrak a šrot,
kde Bloodwood má stín, právě tam chci spát,
a když smůla vám vezme dech,
jen zkuste můj hrob znova překopat,
pak snad pomine ten váš pech.
4:Já slyšel jsem, jak ještě promluvil,
trošku vzduchu chtěl nalapat,
chtěl dál něco říct, ale neměl už sil,
a v tu chvíli zpět mrtvej pad',
tak skončil dnes Bob žití toulavý,
je už tam, kam my všichni jdem,
jen zmařil svůj čas, všechny síly svý,
a pak tiše ho skryla zem.
5:Čas přCišel pak zlej, všude suchopár,
vyschla do kapky voda z jFam,
skot mCučila žízeň, trAmápil žár,
že snad zmDměknul by ďábel sGám,
co BCob tehdy řek', nám teď v uších zní,
dřív než našel svůj věčnej klFid,
jdeme přCekopat hrob, snad sAme objasní,
jakej smDmysl moh' nGáznak mCít.
6:My ryli jsme tam, kde kříž byl a kmen,
hrob jsme hloubili beze slov,
v tom křemen se blejsk', jak šel s hlínou ven,
a v něm zasvítil žlutej kov,
pruh k horám se táh', měly zlatej bok,
a až do dneška od těch dob,
ten nejlepší důl, co má Idle Hog,
znaj' pod jménem Bobův hrob.
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2014-02-02T20:16:06.75+00:00
Výsledky hledání: